O škole
Seminář Maxe Reinhardta je dramatická škola na Univerzitě hudby a múzických umění ve Vídni v Rakousku. Sídlí v paláci Cumberland ve 14. vídeňském obvodu.
Max Reinhardt (1873–1943), rakouský herec, režisér, indendant a producent, založil v roce 1929 v císařském divadle na zámku Schönbrunn dramatický seminář. Po Reinhardtově emigraci v roce 1937 se seminář v roce 1940 přestěhoval do nedalekého Palais Cumberland.
Seminář nabízí čtyřleté studium, které vyučuje přibližně 50 profesorů, z nichž mnozí jsou sami významnými herci a režiséry. Herecké a režijní programy na Semináři Maxe Reinhardta jsou zaměřeny na praxi – což není v rozporu s velkým významem, který je v těchto programech přikládán teoretickým a vědeckým předmětům.
Zvláštním rysem výuky na Semináři Maxe Reinhardta je kombinovaná výuka studentů herectví a režie, která probíhá v mnoha oblastech. Pro představení má seminář k dispozici tři scény: zámecké divadlo Schönbrunn, Novou studiovou scénu a Starou studiovou scénu.
The Earthquake Concert
Rakousko-ruský režisér Ira Süssenbach pro toto představení přepracoval frašku „Earthquake-Concerto“, kterou původně napsal George Tabori (2002) pro „Berliner Ensemble“. Původní obsazení je redukováno na tři postavy, ale rozšířeno o smyčcový kvartet.
Svět se točí, a přesto zůstává vše stále stejné. Všechno je stejné, ale horší. Život nedává smysl a přesto je to nejhezčí, co nám Bůh dal. Vydržet tuto dichotomii – kdo, když ne Tabori, by to mohl pochopit? Krátké shrnutí jeho života dává odpověď: narodil se v roce 1914 v Maďarsku, později emigroval do USA, ale od roku 1971 až do své smrti v roce 2007 se stal ústřední postavou evropského divadla.
Za jiných okolností by se tyto tři postavy nikdy nepotkaly. Přesto jsou okolnosti takové, jaké jsou: Pohodový večer v psychiatrické léčebně naruší zlí hudební bohové, kteří postavám připravili otřesný zážitek. Ve společné snaze vypudit z mysli ztráty minulosti a obavy z budoucnosti se tři postavy baví neškodnými hrami, ale zadní vrátka do propasti lidské (a psí) existence si nechávají dokořán.
Existenciální bolest a hledání intimity, bezpečí či inspirace vedou v tomto trojúhelníku „vězňů“ k překvapivým zvratům. Jak říká Shakespeare:
„Milenci a šílenci mají tak vroucí mozky,
Takové utvářející fantazie, které zachycují
víc, než chladný rozum kdy pochopí.
Šílenec, milenec a básník
jsou všichni z představivosti.“
Inscenace se pohybuje na hranici mezi hrůzostrašným humorem a morbiditou potvrzující život a blíží se k hranici mezi absolutní svobodou a naprostým šílenstvím.
Autor: George Tabori
Překladatel: Ursula Grützmacher-Tabori
Režisér: Ira Süssenbach
Dramaturg: Marie-Therese Handle-Pfeiffer
Editor: Ira Süssenbach
Scéna: Ira Süssenbach
Kostýmy: Elena Kreuzberger
Choreografie: Ira Süssenbach
Hudba: Rubik Quartet
Produkce: isa mdw, max reinhardt seminar, ira süssenbach
Obsazení:
Aila Ben Franken
Roberto Romeo
Ida Golda
